Ondřej Jakob

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, nyní pracuje jako poradce předsedy poslaneckého klubu TOP 09. Dlouhodobě se věnoval práci tiskového mluvčího, například 7 let řídil komunikaci Ministerstva financí, byl několikrát oceněn v anketě Mluvčí roku.

Zastupitelem Mukařova byl ve dvou volebních obdobích (2010-2014, 2014-2018) – jako člen Strategického výboru a Školské rady. Věnoval se především rozšíření kapacity školy, jídelny a předškolních zařízení, pomáhal jednat s ústředními orgány státní správy. Prosazoval úplný zákaz výstavby bytových domů v Mukařově, byl jedním z iniciátorů vzniku Obecního zpravodaje. Jeho cílem je přátelská, vstřícná, prosperující, kulturní obec, s větším zapojení místních občanů do obecního dění, včetně zajímavých osobností, které v naší obci žijí.

S manželkou vychovávají tři děti, které jsou žáky místní základní školy. Ve volném čase se věnuje rodině, fotografování, má rád kulturu a hudbu, především rockovou a také rád navštěvuje zajímavé hudební koncerty.


U příležitosti vydání Letopisu pro Mukařov, Srbín a Žernovku byl s některými kandidáty proveden rozhovor. Jeho úplné znění si můžete přečíst v následujícím textu:

Rád uvádím dobré věci do života

 

Známe tě jako zastupitele Mukařova, Srbína a Žernovky, a zároveň působíš v nejvyšší politice. Dokonce jsi byl několikrát oceněn jako nejlepší tiskový mluvčí v oblasti státní správy. Jsi tedy s politikou v denním kontaktu, tvůj bratr je starostou města Roztoky. Co tě na politice baví a co štve?

Na politice je nejzajímavější to, že kdo se aktivně a úspěšně účastní politického života, může mít možnost ovlivnit obecní, krajské i celostátní záležitosti správným směrem, může uvést dobré věci do života. Velkou motivací pro mě je právě to, že člověk, pokud o svých záměrech, programu, přesvědčí i ostatní, má šanci je uvést do společenské reality. To je, podle mě, největší bonus v politice. Abych byl konkrétní, tak například v době mého sedmiletého působení na Ministerstvu financí ČR jsem se mohl spolupodílet na tom, že byla v době pravicových vlád prosazena řada důležitých a nezbytných reforem veřejných financí. Když se ohlédnu za komunální politikou, byl jsem iniciátorem rozšíření kapacity školní jídelny, podílel jsem se na rozšiřování školy, školky, či jsem například vynaložil úsilí, aby vznikl Obecní zpravodaj.

V poslední době mě nejvíce v politicko-mediální oblasti štvou tři věci. Za prvé je to mimořádná zkratkovitost, žijeme v době co nejkratších sdělení. Politik má minimum prostoru na obsáhlejší sdělení, lidé nejsou moc ochotní nějaké delší a hlubší informace vstřebávat. Ideálem dnešní doby je, když politik napíše své stanovisko do tweetu, který následně novináři citují nebo když natočí krátké video, nejlépe tak do 15 – 20 sekund. V poslední době je jedním z nejdůležitějších komunikačních kanálů už i pro politiky Instagram – tedy fotka či video s krátkým popiskem. To vypovídá o všem.

Za druhé mi vadí, že žijeme v době fake news. Mediální prostor je plný falešných zpráv a dezinformací, jsou to lživé a cíleně manipulativní zprávy se záměrem ovlivnit veřejné mínění. Existují falešná videa, dezinformační zprávy, různé videomontáže. I v ČR existuje několik webů, jejichž jediným cílem je rozšiřovat nepravdy. Tyto weby pak následně své lži a zavádějící informace šíří dál i prostřednictvím sociálních sítí. I díky tomu jsou, bohužel, tak silní na naší politické scéně nejrůznější populisté, komunisté či extremisté.  Člověk by neměl automaticky přijímat každou poplašnou zprávu za jasně danou, ale důkladně o ní přemýšlet a ověřit si její pravdivost.

Jako třetí negativum vnímám, že v současné době mají největší šanci na úspěch ve volbách ti, kteří jsou v politice rádoby zcela noví a nejlépe i protestní. Je to smutné, protože jejich kritika bývá ve většině případů zcela nepodložená. Kdo dnes není nový a protestní, tak má problém. Příkladem za všechny je Donald Trump. Tradiční strany a politici, kteří mají své dlouhodobé hodnotové zakotvení a program, na tom tratí. Všechny tři výše uvedená negativa mají dle mého názoru celosvětový rozměr.

V Zastupitelstvu obce jsi osm let, působil jsi ve Strategickém výboru, Školské radě a inicioval jsi založení Obecního zpravodaje, zasadil ses o dotace na novou školu a školku. Co se, podle tvého názoru, za uplynulá léta změnilo k lepšímu a na čem je potřeba ještě výrazně pracovat?

Musím přiznat z vlastní zkušenosti, kdy jsem nyní druhé volební období zastupitelem, že se v  našich obcích řada věcí povedla. Některé věci se ale dají dělat lépe. Řekl bych, že rezervy jsou hlavně v komunikaci s občany, obec by mohla mít třeba lepší webové stránky, modernější informační systémy, bylo by hezké více zapojit místní občany do veřejného života, včetně známých osobností, které zde žijí. Například příští rok uplyne 35 let od doby, kdy získal Theodor Pištěk, žijící v Mukařově, prestižní americkou filmovou cenu Oskar za kostýmy k filmu Amadeus. Byl bych moc rád, kdyby se podařilo v Mukařově sošku Oskara vystavit a udělat k celé akci výstavu.

Co se týká mé vlastní činnosti v zastupitelstvu – vzal jsem si za své rozšíření školní jídelny, což byla nezbytná podmínka k dalšímu rozšiřování školy, snažil jsem se poté napomoci i k navýšení kapacit školy a školky. Prosazovali jsme spolu s kolegy z TOP 09 úplný zákaz bytových domů v Mukařově a jsem rád, že výsledkem je alespoň podstatné zpřísnění povolení k jejich výstavbě.  Byl jsem jedním z iniciátorů vzniku Obecního zpravodaje, který přináší obyvatelům objektivní a aktuální informace.

Jaké vlastnosti by měl mít, podle tebe, starosta?

Starosta by měl být především vnímavý, trpělivý a pracovitý člověk, který je schopen naslouchat a také je ochotný ke kompromisům. Měl by mít všeobecný přehled. Správa obce je o každodenní komunikaci s občany, s okolními obcemi, se státní správou. Měl by být schopen vytvořit si co nejlepší tým, a to jak ze zastupitelů, tak ze zaměstnanců úřadu.

Jsi připravený vzdát se současného zaměstnání, pokud bys v komunálních volbách vyhrál? Jakou změnu by to přineslo do tvého života a tvé rodiny?   

Ano, jsem na to připraven. Domnívám se, že moje pracovní tempo, nasazení a čas, věnovaný mé práci, by byl obdobný jako za současné situace. Díky tomu, že bych více pracovního času trávil v Mukařově, asi bych byl o něco více se svou rodinou, než je tomu doposud.

Máš nějaký politický nebo mužský vzor?

Není to nikdo konkrétní, vzorem je pro mě slušný, poctivý a pracovitý politik, který je schopen myslet na společnost jako na celek a to i v delším časovém horizontu. Mému přesvědčení jsou blízcí spíše konzervativní pravicoví politici.

Jaké jsou ženy v nejvyšší politice? Máš nějakou oblíbenou političku? 

Přítomnost žen v politice, i v té nejvyšší, je podle mě velkým přínosem. Ženy do politických debat přinášejí nový pohled na svět viděný ženskýma a mateřskýma očima, a to považuji za mimořádně důležité.  Přál bych si, aby žen bylo v politice co nejvíce, ale nejsem zastáncem toho, aby byly povinné kvóty na jejich počty.

Kdybych měl jmenovat ženu, které si ve vrcholové politice momentálně nejvíce vážím, tak je to Mirka Němcová. Líbí se mi, jak vystupuje, jak odvážně šíří své názory a konstruktivně vystupuje proti tomu, co se jí u současné vlády nelíbí. Další ženou, které si vážím, je poslankyně a první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která věnuje své práci ohromnou spoustu času a energie.

Provází tě na cestě životem nějaké krédo, filosofie, náboženství?

Jsem křesťan, praktikující katolík, a snažím se žit poctivě a svědomitě.

Co máš nejraději na svých třech dětech?

Nejraději mám, když mohu sledovat, že z nich rostou čestní a poctiví lidé. Těší mě, když jsou veselí, zdraví a spokojení se svými vrstevníky. Když je takhle vidím, mám z toho obrovskou radost.

Jak relaxuješ, máš nějaké koníčky?

Mám rád hudbu, především rockovou, chodím na zajímavé koncerty tohoto typu a snažím se sledovat novinky na hudební scéně. Ve studentských dobách jsem s tehdejším britským diplomatem, zástupcem britské velvyslankyně, pouštěl rockovou hudbu v klubech. Dělat dýdžeje mě moc bavilo.

Dalším mým koníčkem je fotografování, v mládí jsem s otcem i dědou fotografoval, dělali jsme černobílé fotografie, a záliba ve fotografování mi zůstala do současné doby. Mám rád i kolektivní sporty, nejraději mám hokej, který jsem hrával v mládí za HC Vsetín. Když je příležitost, tak chodím bruslit, hraji stolní tenis.

Děkuji za rozhovor

Renáta Kiara Vargová